DIVADELNÍ DOMEK

Lipnice nad Sázavou opředená geniem Jaroslava Haška, který zde žil         a tvořil, přitáhla tvůrce z Divadla Klauniky. V roce 1989 se zde hledala inspirace pro nově vznikající inscenaci Josef Švejk. Inscenace tu nevznikla, vznikl pouze Lipnický Švejk – divadelní dílna, která probíhala v jednom        z lipnických lomů.

11654050_10204828625859602_1654037214_oV té době se objevil domeček, v němž kdysi bývával krejčovský krám. Krásný starý dům, s půvabem a velkými výlohami, které vybízely k tomu, teatrálně je pojednat. A tak vznikl Divadelní domek, který Divadlo Klauniky počátkem 90. let zakoupilo. 

Spolu s Divadelním domkem vznikla tradice festivalů – Lipnických mantlů (1993-1997). Divadelní přehlídka, na níž byly prezentovány nejen inscenace Divadla Klauniky, ale také množství spřátelených divadelních souborů. Lipnické mantly byly tradičně doprovázeny různými happeningy a performancemi: Slunce zachází na východě, Don Giovanni     a Fitzgeraldo, Exhumanizační pochod za Jaroslava Haška, Haškování aneb Velká voda žádá velké lidi.

Divadelní domek také pořádal Prázdninové školy humoru – týdenní prázdninové soustředění se zaměřením na happeningové divadlo, legraci        a mystifikaci. Výstupem z těchto workshopů byly tzv. Autorské Indivivience (1994-1995) – individuální představení účastníků školy humoru, které vznikaly nejen na Divadelním domku, ale i na lipnickém hradě.

Také zde vznikla divadelní alegorie Drogové komando (Sbohem, Márfy, 1996) se zaměřením na prevenci drogové závislosti.

11649251_10204824906526621_91706843_oDivadelní domek v průběhu času měnil svou tvář: když bylo třeba proměnil své interiéry v malou intimní hospůdku, kde se scházeli účastníci festivalů. Sloužil jako divadelní zkušebna. Na okolojdoucí vždy působil jako krám s vetešnictvím a postupem času zde bylo otevřeno Vinné ústraní Strany mírného pokroku v mezích zákona, tedy přírodního   a začaly probíhat prohlídky Divadelního domku

Divadelní domek byl vždy jakýmsi centrem animace kultury: divadelní happeningy a integrační projekty, které zde probíhaly, byly pro místní obyvatele i náhodné turisty vždy výrazným impulzem k přemýšlení         o kultuře i společnosti.

V současnosti se Divadelní domek otevírá všem náhodným turistům, především ale návštěvníkům probíhajícího festivalu Quijotova šedesátka.